|
|
Odpovědnost státu za vznik a šíření pandemie
Mazánková, Zuzana ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
1 Abstrakt Odpovědnost států za vznik a šíření pandemie Předložená diplomová práce se zabývá mezinárodní odpovědností států za vznik a šíření pandemie, resp. povinností předcházet mezinárodnímu šíření nemocí, chránit před nimi, kontrolovat je a zajišťovat reakci v oblasti veřejného zdraví. Epidemie nejsou novým či nevídaným úkazem, zvýšený výskyt chřipky a jiných virových respiračních onemocnění je každoročně se opakujícím tématem. Otázka odpovědnosti států za šíření pandemie se však dostala do popředí díky událostem na začátku roku 2020, kdy propukla celosvětová pandemie nové koronavirové nákazy COVID-19, která do října 2023 přinesla přes sedm milionů úmrtí a obrovské ekonomické ztráty. Poprvé byl virus identifikován v Číně, která na konci roku 2019 nahlásila výskyt Světové zdravotnické organizaci (WHO). Záhy poté se i přes zavedená opatření nákaza začala šířit do celého světa prostřednictvím mezinárodní dopravy a objevily se zprávy o tom, že Čína měla informace o této infekční nemoci již měsíc před jejím nahlášením a cíleně je tajila, což by představovalo porušení Mezinárodních zdravotnických předpisů. Vzhledem ke škodám, které v souvislosti s pandemií vznikly státům a soukromým osobám po celém světě, není divu, že některé státy brzy začaly zvažovat, zda Čína svým chováním na počátku pandemie neporušila...
|
|
|
Odpovědnost státu za protiprávní jednání v kyberprostoru
Hrdý, Pavel ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Odpovědnost státu za protiprávní jednání v kyberprostoru Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá tématem odpovědnosti státu za protiprávní jednání v kyberprostoru. Předmětem výzkumu je aplikace norem a možnosti odpovědnosti státu v oblasti kolektivní bezpečnosti a lidských práv v kyberprostoru. Diskutována je zejména otázka použití síly, ozbrojeného útoku a agrese. V oblasti lidských práv pak právo na soukromí, svoboda projevu a právo na život. V práci také dochází k vymezení pravidel odpovědnosti státu podle Článků o odpovědnosti státu za protiprávní jednání. Ve vybraných oblastech bylo shledáno, že se mezinárodní právo do určité míry na kyberprostor aplikuje. Dochází zde k častým útokům, které pak mohou porušovat specifické oblasti mezinárodního práva. K zodpovězení otázky odpovědnosti bylo nejdříve řešeno, zda je možné naplnit skutkové podstaty těchto porušení právě v kyberprostoru. V návaznosti na analýzu stávající judikatury a pozice vybraných států došlo k zjištění, že odpovědnost za porušení zákazu použití síly lze aplikovat v kyberprostoru. Tato práce pracuje s povinnostmi souvisejícími s ozbrojeným útokem a agresí a možnosti státu být odpovědný za jejich porušení v kyberprostoru. V této oblasti práce nedochází k závěru, že lze použít agresi v kyberprostoru, ale dochází k závěru, že je zde možnost,...
|
|
|
International Terrorism and Challenges for International Law
Kobulská, Natália ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Rigorózna práca je zameraná na pochopenie základných problémov medzinárodného terorizmu v kontexte medzinárodného práva. Medzi hlavné výzvy patrí prijatie univer- zálnej definície terorizmu, vyriešenie právneho statusu teroristov a ich práva a povinnosti najmä v súvislosti s ľudskými právami. Dôležité je určenie zodpovednosti štátu za tero- rizmus (problematika štátneho terorizmu a pričítateľnosti jeho konania), a to vo vzťahu k obyvateľstvu, zajatým teroristom i neštátnym aktérom. Poslední menovaní predstavujú viacero problémov pri reakcii na teroristické činy, a to pri legalite použitia sily voči nim vrátane práva na sebaobranu či použitia dronov na cielené zabíjanie. Je sporné, či je možné terorizmus podradiť pod existujúce inštitúty medzinárodného práva alebo predstavuje sa- mostatné konanie, ktoré je nutné regulovať oddelene od platných medzinárodných noriem. Kľúčové slová: terorizmus, ľudské práva, cielené zabíjanie, právo na sebaobranu, použitie sily, zodpovednosť štátu, neštátny aktér, teroristické úroky 11.9.2001
|
|
|
Codification of the Rules of Diplomatic Protection
Špaček, Metod ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent) ; Šmíd, Marek (oponent)
Táto dizertačná práca je venovaná jednému z modernejších inštitútov medzinárodného práva - diplomatickej ochrane. Venuje sa komplexnému posúdeniu tohto inštitútu zo širokého pohľadu na pozadí jej kodifikácie, ktorá vyvrcholila na pôde Komisie OSN pre medzinárodné právo (KMP) v roku 2006 prijatím uceleného návrhu článkov o diplomatickej ochrane. Diplomatická ochrana je v súčasnom ponímaní tvorená obyčajovými normami medzinárodného práva. Predstavuje nástroj ochrany práv štátneho príslušníka zo strany svojho domovského štátu v prípade, ak jedinec (či už fyzická alebo právnická osoba) utrpia ujmu zo strany iného štátu v rozpore s medzinárodným právom. V zmysle súčasnej definície, diplomatická ochrana diplomatická ochrana znamená uplatnenie si zodpovednosti (mierovými prostriedkami) zo strany jedného štátu voči inému štátu za ujmu, ktorá je štátnemu príslušníkovi prvého štátu spôsobená činom tohto iného štátu v rozpore s medzinárodným právom. Cieľom diplomatickej ochrany je implementovať - naplniť túto zodpovednosť. Uplatnenie a výkon diplomatickej ochrany je stále suverénnym diskrečným právom štátu, hoci dizertačná práca zaznamenáva vývoj v tejto oblasti smerom k potrebe zohľadnenia práv a záujmov dotknutého jednotlivca, ako aj ústavnú prax niektorých štátov, ktoré svojim občanom garantujú...
|
host ::
RSS.